Úvod
Měřítko této změny je stále patrnější. V roce 2025 využívala generativní umělou inteligenci téměř třetina obyvatel Evropské unie ve věku od 16 do 74 let. Každý pátý podnik s 10 a více zaměstnanci pak využíval alespoň jednu technologii AI. U velkých podniků tento podíl přesahoval již 55 %. Tato data ukazují, že umělá inteligence přestává být řešením určeným výhradně pro specialisty a stává se součástí běžné práce, vzdělávání i komunikace.
Rozvoj těchto nástrojů přináší mnoho výhod, ale vyžaduje také nové dovednosti. Již nestačí vědět, kde informace hledat. Je nutné umět správně formulovat dotaz, zvolit vhodný nástroj, prověřit zdroje a posoudit, zda je obdržená odpověď úplná a věrohodná. Umělá inteligence může zrychlit práci, pomoci při rozhodování a snížit informační přetížení, nicméně nezbavuje člověka myšlení, odpovědnosti a kontroly nad konečným výsledkem.
V následujících částech jsou představena praktická využití AI při práci s informacemi, v administrativě, podnikání, náboru zaměstnanců a při rozhodování. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi dostupnými nástroji, jejich silným stránkám, omezením a pravidlům bezpečného používání.
AI v praxi – od informací k činům
Umělá inteligence přestala být technologií spojovanou výhradně s výzkumnými laboratořemi či velkými technologickými korporacemi. V současnosti je dostupná téměř každému uživateli, který vlastní počítač nebo chytrý telefon s přístupem k internetu. Stále častěji se stává každodenním nástrojem pro práci, studium i organizaci soukromého života. Jejím největším přínosem však není samotné generování odpovědí, ale možnost proměňovat informace v konkrétní činy a rozhodnutí.
Po mnoho let uživatelé internetu využívali především webové vyhledávače. Zadání klíčového slova vedlo k zobrazení seznamu stránek, které bylo nutné samostatně prostudovat. To vyžadovalo čas i schopnost posoudit kvalitu nalezených materiálů. Nástroje využívající umělou inteligenci tento model změnily. Místo pouhého předkládání odkazů na webové stránky dokáží informace shrnout, porovnat různé zdroje, poukázat na nejdůležitější závěry a navrhnout možná řešení problému.
Jedním z nejdůležitějších prvků efektivního využívání AI je schopnost formulovat dotazy. Kvalita odpovědi vygenerované umělou inteligencí závisí v velké míře na kvalitě pokynu předaného systému. Čím je dotaz přesnější a detailnější, tím větší je šance na získání užitečné odpovědi. Místo zadávání jednotlivých klíčových slov se vyplatí definovat cíl, kontext, cílovou skupinu a očekávaný formát odpovědi.
To lze ukázat na příkladu – místo dotazu:
„Jak zvýšit prodej?“
bude výrazně účinnější pokyn:
„Připrav pět praktických kroků ke zvýšení prodeje v malé servisní firmě do 10 zaměstnanců. Zohledni opatření realizovatelná v následujících třech měsících a odhadované náklady.“
V druhém případě dostává umělá inteligence podstatně více informací, díky čemuž může připravit odpověď blíže skutečným potřebám uživatele.
Dnešní trh nabízí mnoho nástrojů AI s různou specializací. ChatGPT se osvědčuje při tvorbě obsahu, analýze problémů a generování nápadů. Microsoft Copilot podporuje práci s dokumenty, e-maily a tabulkovými procesory. Gemini je úzce integrován do služeb Google a dobře zvládá vyhledávání a analýzu informací. Claude vyniká schopností pracovat s velmi dlouhými dokumenty, zatímco Perplexity umožňuje rychlé vyhledávání informací včetně uvedení zdrojů. Stále větší oblibu získává také NotebookLM, který umožňuje budovat vlastní znalostní báze a analyzovat shromážděné dokumenty.
Důležitým prvkem práce s AI je schopnost posoudit kvalitu obdržených odpovědí. Umělá inteligence není neomylná a může generovat neúplné, neaktuální nebo chybné informace. Tento jev se označuje jako halucinace AI. Proto je zejména u informací týkajících se práva, financí, zdraví či bezpečnosti nutné odpovědi ověřovat v několika nezávislých zdrojích. Nástroje jako Perplexity nebo vyhledávací funkce dostupné v ChatGPT a Gemini tento proces usnadňují tím, že uvádějí zdroje použité při generování odpovědi.
V praxi je největším přínosem využití AI úspora času. Místo věnování mnoha hodin analýze zpráv, dokumentů nebo článků může uživatel získat shrnutí nejdůležitějších informací během několika minut. Díky tomu lze věnovat více času rozhodování, plánování kroků a realizaci konkrétních úkolů.
Stále častěji se umělá inteligence využívá také jako partner podporující kreativní myšlení. Může pomáhat při tvorbě marketingových strategií, přípravě vzdělávacích projektů, plánování školení nebo rozvojových aktivit. Nenahrazuje člověka, ale umožňuje rychlejší generování nápadů, analýzu různých scénářů a identifikaci potenciálních příležitostí i rizik.
Největší hodnota umělé inteligence se projevuje tehdy, když informace přestávají být pouhým souborem dat a stávají se základem pro konkrétní činy. Právě tento přechod od znalostí k praxi dělá z AI nástroj podporující osobní rozvoj, vzdělávání, podnikání i veřejnou správu. Konečné rozhodnutí stále patří člověku, avšak díky správně využité technologii může být učiněno rychleji, vědoměji a na základě většího množství dostupných informací.
AI v administrativě a podnikání – automatizace, bezpečnost a inteligentní správa informací
Veřejná správa a podniky se liší svými cíli i způsobem organizace práce, ale potýkají se s podobným problémem: každý den zpracovávají obrovské množství dokumentů, zpráv, dat a dotazů. Zaměstnanci často tráví spoustu času vyhledáváním informací, vypracováváním opakujících se písemností, přípravou přehledů nebo analýzou obsahu uloženého v různých systémech. Umělá inteligence může část těchto činností zjednodušit pod podmínkou, že je využívána vědomě a v souladu s pravidly bezpečnosti.
Měřítko využití AI v evropských firmách systematicky roste. V roce 2025 využívalo alespoň jednu technologii umělé inteligence přibližně 20 % podniků v Evropské unii s 10 a více zaměstnanci. O rok dříve to bylo 13,5 % a mezi velkými podniky v roce 2025 úroveň využití AI přesáhla 55 %. To ukazuje, že se umělá inteligence stále častěji stává součástí běžných organizačních procesů, nikoli jen technologickou zajímavostí.
Jednou ze základních oblastí jejího použití je automatizace opakujících se úkolů. Úřadu může AI pomoci s přípravou pracovní verze odpovědí na typické dotazy obyvatel, sumarizací dokumentace, pořizováním přehledu korespondence nebo tvorbou návrhů informací zveřejňovaných na webových stránkách. Ve firmě může pomáhat s přípravou nabídek, popisů produktů, zápisů ze schůzek, odpovědí zákazníkům či prodejních přehledů. To neznamená, že by systém měl samostatně odesílat každou odpověď. Nejbezpečnějším řešením je model, ve kterém AI připraví návrh a zaměstnanec zkontroluje jeho správnost a schválí konečnou verzi.
Příklady nástrojů AI využitelných v administrativě a podnikání
Na trhu je k dispozici mnoho řešení využívajících umělou inteligenci. Jednotlivé nástroje se liší funkcionalitou a určením, proto se vyplatí vybírat je podle konkrétního úkolu.
ChatGPT se osvědčuje při tvorbě dokumentů, přípravě úředních podání, návrhů postupů, analýze problémů a generování nápadů. Může podporovat pracovníky administrativy, manažery i specialisty odpovědné za komunikaci a organizaci práce.
Microsoft Copilot je užitečný zejména pro organizace využívající balík Microsoft 365. Umožňuje vytvářet shrnutí schůzek v Microsoft Teams, analyzovat data v Excelu, redigovat dokumenty ve Wordu a pořádat korespondenci v Outlooku.
Gemini vyvíjený společností Google dobře spolupracuje s Dokumenty Google, Tabulkami Google a Diskem Google. Může podporovat projektové, vzdělávací i administrativní týmy při vyhledávání informací, tvorbě materiálů a organizaci práce.
Claude vyniká možností analýzy velmi dlouhých dokumentů, zpráv a postupů. Je přínosný zejména při práci s velkým množstvím textu vyžadujícím strukturování nebo sumarizaci.
NotebookLM umožňuje budovat vlastní znalostní báze. Uživatel může nahrát směrnice, postupy, zprávy, projektové dokumenty či školicí materiály a následně pokládat dotazy týkající se jejich obsahu. Díky tomu si organizace může vytvořit vlastního digitálního asistenta znalostí.
Perplexity spojuje možnosti webového vyhledávače a umělé inteligence. Na rozdíl od mnoha chatbotů zobrazuje také zdroje informací, což usnadňuje jejich ověření a posouzení věrohodnosti.
Stále větší oblibu získávají také automatizační nástroje, jako jsou Microsoft Power Automate, Make či Zapier, které umožňují automatické předávání informací mezi různými systémy bez nutnosti vykonávat mnoho úkonů ručně.
Praktickým příkladem může být analýza dlouhého dokumentu. Zaměstnanec, který obdrží řád v rozsahu několika desítek stran, může využít ChatGPT, Claude nebo Gemini k přípravě shrnutí nejdůležitějších ustanovení. Pokud mají dokumenty tvořit trvalou znalostní bázi, může pomoci NotebookLM, který odpovídá na dotazy na základě materiálů určených uživatelem. Microsoft Copilot zase může podporovat práci v prostředí Wordu, Excelu, Outlooku a Teams – například sumarizací schůzek, uspořádáním zpráv nebo přípravou analýzy dat obsažených v tabulce.
Mimořádný význam má inteligentní správa informací. V mnoha organizacích jsou znalosti roztříštěné: část se nachází v dokumentech, část v e-mailech a část zůstává pouze ve zkušenostech jednotlivých zaměstnanců. Když daná osoba odejde z práce nebo změní pozici, organizace může ztratit přístup k důležitým informacím. Správně připravená znalostní báze podporovaná AI umožňuje shromáždit postupy, návody, předpisy, zprávy a projektové materiály na jednom místě. Zaměstnanec pak nemusí procházet množství složek, ale může položit dotaz v přirozeném jazyce a rychleji se dostat k potřebné pasáži.
AI může rovněž podporovat analýzu dat a reportování. Nástroj může porovnat výsledky za několik období, poukázat na patrné změny, seskupit názory zákazníků nebo připravit návrh vizualizace. V administrativě to může pomoci při analýze podání obyvatel, informací o veřejných službách či realizaci projektů. V podnikání je možné rozpoznávat prodejní trendy, identifikovat nejčastější problémy zákazníků a porovnávat náklady na rozličná opatření. Výsledek vygenerovaný AI by však měl být zkontrolován, zejména pokud na jeho základě mají být přijata finanční, právní nebo personální rozhodnutí.
Výhody automatizace by neměly zastínit otázky bezpečnosti. Do veřejně přístupných nástrojů nelze bez rozmyslu vkládat osobní údaje, důvěrnou korespondenci, obchodní tajemství, zdravotnické informace ani dokumenty obsahující údaje zákazníků či zaměstnanců. Před zahájením používání konkrétní služby je nutné ujasnit, kam vložená data putují, zda mohou být využita k vylepšování modelu a jaké zabezpečení dodavatel nabízí.
Organizace by měla také stanovit, pro jaké úkoly lze AI používat, kdo odpovídá za kontrolu výsledků a jaká data mohou být zpracovávána. Je zapotřebí nastavit jednoduchá interní pravidla, školení zaměstnanců a postup v případě chyby nebo úniku informací. Důležité je rovněž jasné rozdělení úkolů, ve kterých může AI pouze pomáhat, od rozhodnutí vyžadujících posouzení člověkem.
Význam těchto pravidel umocňuje unijní Akt o umělé inteligenci. Předpisy se opírají o přístup založený na míře rizika a mají podporovat rozvoj důvěryhodné AI při současné ochraně bezpečnosti a základních práv. Akt vstoupil v platnost 1. srpna 2024 a jeho jednotlivé povinnosti jsou zaváděny postupně. To znamená, že správa i podnikatelská sféra by měly řízení AI chápat nejen jako technologickou otázku, ale také jako organizační, právní a etickou výzvu.
Nejlepších výsledků dosahují organizace, které se nesnaží automatizovat vše najednou. Bezpečnější je začít u jednoho dobře zmapovaného procesu – například sumarizace schůzek, tvorby prvních verzí dokumentů nebo uspořádání vnitřních znalostí. Následně je třeba vyhodnotit kvalitu výsledků, úsporu času a rizika a teprve poté využití AI rozšiřovat. Umělá inteligence by měla zaměstnance podporovat a usnadňovat jim plnění úkolů, nikoli však nahrazovat odpovědnost, zkušenosti a zdravý rozum.
- Vytváření dokumentů: ChatGPT, Claude
- Analýza dat: Copilot, ChatGPT
- Vyhledávání informací: Perplexity, Gemini
- Znalostní báze organizace: NotebookLM
- Automatizace procesů: Power Automate, Make, Zapier
- Schůzky a poznámky: Copilot, Gemini
Přehlcený mozek ve světě technologií a moderní přístup k tvorbě CV
Dnes člověk každý den zpracovává obrovské množství informací. Oznámení z telefonu, e-maily, sociální sítě, komunikační aplikace, internetové reklamy, online schůzky a neustálý přístup k informacím způsobují, že se mozek nachází téměř bez přerušení ve stavu vysoké aktivity. Ačkoli moderní technologie výrazně usnadňují život a práci, mohou také vést k informačnímu přetížení, problémům s koncentrací a potížím při rozhodování. Stále častěji se hovoří o jevu digitálního přehlcení, které se stává jednou z největších výzev současné společnosti.
Přehlcení lze definovat jako stav, kdy množství přicházejících informací přesahuje možnosti jejich efektivního zpracování lidským mozkem. Mozek je nucen neustále přepínat pozornost mezi různými úkoly, zprávami a podněty. V důsledku toho klesá schopnost soustředění, objevuje se psychická únava a vykonávání i jednoduchých činností vyžaduje větší úsilí než dříve.
Jedním z hlavních zdrojů přetížení jsou sociální sítě. Algoritmy platforem, jako jsou Facebook, Instagram, TikTok nebo LinkedIn, byly navrženy tak, aby udržely pozornost uživatele co nejdéle. Neustálý proud nového obsahu způsobuje, že mnoho lidí reflexivně sahá po telefonu i ve chvílích, kdy to není potřeba. Každé oznámení narušuje proces soustředění a nutí mozek k opětovnému přepínání mezi úkoly.
Výzkumy ukazují, že časté přerušování práce může výrazně snižovat efektivitu. I krátká pauza spojená se zkontrolováním zprávy nebo oznámení může vyžadovat několik minut potřebných k opětovnému dosažení plného soustředění. V rozsahu celého dne to znamená ztrátu značného množství času a energie.
V reakci na tyto výzvy získává stále větší význam digitální hygiena. Ta zahrnuje vědomou správu technologií, omezování zbytečných oznámení, plánování pracovní doby a vytváření prostoru pro soustředění. Nápomocné mohou být i moderní nástroje využívající umělou inteligenci. Místo samostatného prohledávání desítek webových stránek může uživatel využít ChatGPT, Gemini, Copilot nebo Perplexity, které pomáhají rychleji najít nejdůležitější informace a omezit nadbytek dat.
Rozvoj umělé inteligence zároveň mění fungování trhu práce a rekrutačních procesů. Stále více organizací využívá systémy ATS (Applicant Tracking System), které automaticky analyzují zaslané uchazečské dokumenty a vybírají kandidáty splňující stanovená kritéria. To znamená, že moderní životopis (CV) by měl být připraven nejen pro personalistu, ale i pro informační systémy analyzující jeho obsah.
Tradiční životopisy se soustředily především na chronologický popis vzdělání a pracovních zkušeností. V současnosti hraje stále větší roli prezentace kompetencí, úspěchů a konkrétních výsledků činnosti. Zaměstnavatelé věnují pozornost nejen pozicím, které uchazeč zastával, ale také praktickým dovednostem, schopnosti učit se a připravenosti pracovat s moderními technologiemi.
Při tvorbě profesionálních uchazečských dokumentů se stále častěji využívá umělá inteligence. ChatGPT může pomoci s vypracováním popisu pracovních zkušeností, přípravou průvodního dopisu nebo přizpůsobením CV konkrétní nabídce práce. Microsoft Copilot podporuje redakci dokumentů v prostředí Microsoft 365 a Gemini může pomoci s analýzou požadavků obsažených v inzerátu.
Moderní přístup k budování kariéry však přesahuje samotné CV. Stále větší význam má přítomnost v digitálním prostředí. Profil na LinkedInu se často stává prvním zdrojem informací o uchazeči. Právě tam personalisté prověřují zkušenosti, kompetence, doporučení a profesní aktivitu potenciálních zaměstnanců.
Dobře připravený profesní profil by měl prezentovat nejen historii zaměstnání, ale také specializace, úspěchy, certifikáty, projekty a zájmy spojené s profesním rozvojem. Vyplatí se také pravidelně publikovat odborný obsah, zapojovat se do oborových diskusí a budovat vlastní osobní značku.
Vyzkoušejte ihned – 5 způsobů využití AI při budování kariéry
- Přizpůsobte CV konkrétní pracovní nabídce
Vložte text inzerátu do ChatGPT nebo Gemini a napište:
„Proanalyzuj tuto pracovní nabídku a uveď, které kompetence by měly být v mém CV nejvíce zdůrazněny. Nepřidávej zkušenosti, které nemám.“
Díky tomu snáze přizpůsobíte dokument očekáváním zaměstnavatele i systémům ATS, aniž byste ztratili autenticitu.
- Připravte se na pracovní pohovor
Můžete využít následující pokyn:
„Proveď se mnou simulaci pracovního pohovoru na pozici specialisty administrativy. Pokládej otázky po jedné, hodnoť mé odpovědi a napovídej, co mohu zlepšit.“
Takové cvičení pomáhá uspořádat vyjadřování, předvídat náročnější otázky a lépe prezentovat vlastní zkušenosti.
- Vybudujte si profesionální profil na LinkedInu
Pokud nevíte, jak popsat své pracovní zkušenosti, můžete zadat:
„Na základě níže uvedeného CV připrav profesionální shrnutí profilu na LinkedIn. Text má být konkrétní, přirozený a zaměřený na zaměstnavatele z oblasti administrativy a projektového řízení.“
AI může pomoci také s vypracováním nadpisu profilu, popisů pozic a krátkých shrnutí nejdůležitějších projektů.
- Objevte a pojmenujte své silné stránky
Příklad pokynu:
„Na základě mých pracovních zkušeností uveď pět kompetencí, které mohou tvořit mou výhodu na trhu práce. Ke každé kompetenci přidej příklad, jak ji mohu dokázat během pohovoru.“
Toto cvičení usnadňuje přípravu odpovědí na otázky týkající se silných stránek a hodnoty, kterou můžete do organizace přinést.
- Naplánujte si rozvoj kompetencí
Můžete AI požádat:
„Připrav plán rozvoje kompetencí na následujících 12 měsíců pro osobu pracující ve veřejné správě. Zohledni AI, komunikaci, řízení projektů a analýzu dat. Rozděl plán do čtyř čtvrtletí.“
Tímto způsobem může umělá inteligence pomoci nejen s přípravou uchazečských dokumentů, ale také s vědomým plánováním další kariéry.
Ve světě umělé inteligence a digitální transformace získávají na ceně zejména kompetence spojené s kritickým myšlením, řešením problémů, komunikací a schopností spolupracovat s technologiemi. Stále více zaměstnavatelů očekává od uchazečů nejen znalost konkrétních nástrojů, ale také ochotu neustále se učit a adaptovat na měnící se pracovní prostředí.
Moderní technologie nemusí být zdrojem přetížení a stresu. Při správném využití mohou podporovat organizaci práce, profesní rozvoj i budování kariéry. Klíčový význam má však vědomé používání dostupných nástrojů, schopnost řídit vlastní pozornost a rozvoj kompetencí, které umožní efektivně fungovat ve světě stále více založeném na datech a umělé inteligenci.
